Zdivočelá země 14. díl – Na kolenou (jaro 1955)
Blížící se desáté výročí osvobození dává všem jistou naději. Chystá se velká amnestie, takže pokud bude přát štěstí, mohl by být každým dnem doma i Antonín. Avšak záhy je jasné, kterým směrem se amnestie bude ubírat. Brány lágrů opouští jen řadoví kriminálníci a ti jenž spolupracují. Političtí vězni mají smůlu. A ztráta této naděje mnohé z nich zlomí. Spousta jim páchá sebevraždu nebo se vrhá do náruče osidel systému. Splín padá i na Maděru. Nemá sebemenší zprávy z domova, kam se navíc chystá vrátit Knír, jenž se mu vysmívá do obličeje. Knírův návrat do Svatého Štěpána sebou nese vlnu kontroverze. Ilonka již neví komu věřit, co když se opravdu ve vězení dokázal spřátelit s jejím manželem? A co když jeho nabídka dostat do vězení pro Maděru dopis byla opravdová? Zlomená Ilonka by mu ráda věřila, naštěstí přichází z lágru moták, v němž jí před Knírem varují. Kovbojové mají jasno, musí se postarat o to, aby tenhle podvraťák šéfové neublížil. Jejich plán ale náhodou zaslechne Putna a rozhodne se je předběhnout. Na Kníra nastraží pokus o sabotáž, čímž ho dostává zpět za mříže. Tenhle člověk si ani nic jiného nezaslouží.